Stránka PV Pekařov - Metodiky

Počátkem devadesátých let minulého století patřil okres Šumperk mezi varroázou nejvíce zamořené oblasti republiky. Velká část okresu se nachází ve vyšších nadmořských výškách a právě v těchto oblastech byly nejhorší výsledky. Postupem času bylo zjištěno, že pravděpodobně hlavní příčinou byla špatná účinnost fumigace Varidolem provedené podle nařízené metodiky po 10. říjnu. V říjnu totiž v těchto oblastech často jen málo dní splňuje metodikou daný požadavek teploty minimálně 10 stupňů Celsia, aby při ošetření včely neseděly semknuté v zimním hroznu. Ošetření často probíhalo z nouze za nedodržení metodiky, a tedy s nižší účinností. Díky velmi dobré spolupráci s okresním epizootologem bylo rozhodnuto posunout hlavní ošetření do podletí a v šumperském okrese tedy již více než 10 let celoplošně včelstva ošetřujeme Gabonem v pětiletých cyklech s roční přestávkou. První roky byl používán Gabon PF 90 s účinnou látkou fluvalinát. Později byl, zejména z hygienických důvodů, vystřídán Gabonem PA 92 s acrinathrinem, který obsahuje podstatně méně účinné látky. Přeživší a nově zavlečení roztoči jsou pak vyhubeni fumigací Varidolem, kdy je využito skutečnosti, že dosud nebyla prokázána křížová rezistence mezi syntetickými pyretroidy a amitrazem. Na grafu níže jsou devítileté výsledky vyšetření zimní měli z okresu Šumperk s procentickým znázorněním počtu stanovišť bez nálezu roztoče Varroa. Je patrné, k jak výraznému zhoršení dochází v letech bez použití gabonových pásků (rok 1. s Gabonem 55,9% a rok 2. bez Gabonu 28,5%; rok 6. s Gabonem 63,6% a rok 7. bez 21,5%) a jak dlouhý čas je potřeba k postupnému návratu do výchozí situace. Tuto zkušenost je asi potřeba mít na zřeteli v současné době, kdy řada okresů v letošním roce objednává Gabony pro plošné léčení, aby zamezily opětovným úhynům včelstev na varroázu. Jeden rok jejich používání by nemusel stačit k nápravě.